Joujoujou. Další akce za náma a tím pádem další písmenka před Váma. Tentokrát z mistrovství republiky ve sjezdu na klínovci pro rok 08. Klasicky Vám popíšu den po dni jak to probíhalo a jak se co mělo, k tomu dodám nějaký perličky a prostě tak nějak to dopadne.

Pátek

V pátek se kromě treninku nic nedělo. Ráno sem vyrazil v 8.hod směr klínovec. Vzal sem to přes Vary pro bordel kombinézu abych nebyl špinavej a mohl jít hned z ježdění na disco. Stála tři stovky tak ani nevim jak ale přeštengroval sem to s cenovkama na kilíčko. Cena už lidová. Zajel jsem ještě na golf za Andrejkou popovídat. Nakonec tenhle varskej výlet pro mě končil ve 12.hod, nebo tak nějak. Suprnatuněnou károu s wu-tang poklicema sem byl na božáku ajns, zvaj. Nahoře sem se převlíknul a jel sem první poznávačku. Nebylo to ani rozbahněný a ani suchý. Mlha jak v pralese a já úplně sám. Prokousal jsem se až k Vencůvru. Tady sem dojel Chebskou bandu. Snima pak pomaličku dolu na koukačku. Pak lanem klasika nahoru, Sokimu do auta pro nový boty a hurá opět na trať. Jezdilo se jak se jezdilo. Pořád dokola. Nějaký pády, no prostě nic o čem by se dalo psát. Kolem páty všechno balim a v nejlepšim kdy se má přestat tak přestávám. Razim domů na rotavskou hiphop párty. Po příjezdu domu balim na druhej den a dělam všechno potřebný abych ráno mohl jenom nastartovat a jet. Nakonec s nechtěnym výletem na Přebuz končim v půl jedenáctý. Hiphaphop už moc nestíhám. Dolejvam se litry vína abych dohnal situaci a utíkam. Perymu platim vstup a dávam pivko. Pak nějaký panáky, pivka a výmaz jak v Man in black tou takovou hračkou. Tímto pro mě končí den a znam ho jen z vyprávění. Ale akce prej vydařená.

Sobota

Ráno mě budí taťka, že kluci už čekají docela dlouho. Oblíkam se, balim poslední drobnosti, chvilku serfuju, snídám, chvilku koukám na televizi a letim aby nečekali. Ještě musim poladit duše a pláště na dnešní trenink, včera sem je vodrovnal. Tak nějak pořešeno, naloženo a může se vyrazit. Jsem docela ještě pod vlivem zbytkovýho. Jedu opatrně a vůbec na to nešlapu. Mam celkem strach. Holubčík je na neštěstí úplně rozsekanej. Ten nemůže ani chodit ale votvíra pivko a jede nanovo. Kalina a Bohis sou zatim v klidu. Jedem přes Nejdek kde nakupujeme lepení a nějaký jídlo. Pak klasika na Klínovec. Vystopupíme, Holubčík volá pipince, vysvětluje jí jak vypadá mlha a že je před nim a i za nim! Prej si připadá jak někde na horách. Beru kolo, balim se a jdu to projet jak se to změnilo na oči. Pár novejch dir a dvě nový stopy. Je opět mlha a chcanec, ale tentokrát jen u horní stanice lanovky. Kluci v tom jsou celej den i když jim řikam, že 200 metrů pod nima svítí sluníčko. Nezájem a lejou se chlastem v chcanci. Já si jezdim se Sokim a Peťou. Pak potkávám Želiho a zbytek dne se honim snim a finálovou dávam s Katarínou. Nějak nic nehrotíme ani neladíme, prostě si nějak tak blbnem. Doráží Majk a snim Hális a Koris. Potom přijel Walis a snim Kedris a Peťula. Majk de taky jezdit, potom ztrácí šroub na vidlici. Opět padne hláška, že v nejlepšim přestat a tak se jí držim a přestávam. Jdu zahodit brnění. Majk se vrací domů pro šroub, spacák a něco na přežití. Vůbec neodhadl situejšn. Jdu streetovat po trati a beru foťák, jenže je vymlácenej, takže krám na víc. Jdu s celou bandou a ty furt něco hlásí. Na živý, neživý, na sebe, na mámi no a prostě na všechno. Chvilku se stydim, chvilku se směju. Prostě pecka. Holubčík jede na Majkovo kole a krotí Ašry jen jak to jde. Bohis je úplně na káry a ten posílá Ašry na všechny světový strany. De jak čáp. Doráží i Kája, vandal Pípa a Smáža. Jako je nás 13 na bordel ideál. Vracíme se nahoru a Bohis s Holubčikem celkem nalámaní jdou dolu na lanovku, že prej to zažijou jednou za život, že prostě musí. Došli sme nahoru a šli všichni na jedno. Poštenrovali sme zachody a pak hurá domů. No jako né domů, ale na Božák. Tenhle den bylo toto město našim domovem. Nedařilo se najít hotel a tak ze vzteku a únavy sme nakoupili za penize na hotel pitivo. Zaparkovali v parku a ze silnice si udělali obejvák. Koris poštengroval značku aby se přes obejvák jezdilo max 30kmh. Lidé naštěstí respektovali. Spaní bylo v sedě v autě. No ale abych nepředbíhal, než sme šli spát tak sme šli na dětský hřistě na námi oblíbený každoroční kolotoč. Tak nějak sme blbnuli a dělali všechno proto aby se někdo z nás zranil. Nakonec sme točili Hálise a ten začal hlásit, že mu je blbě, ať přestanem. Co by sme pro kamaráda neudělali :o), jel nakonec strašný bomby, tak 5minut, pak to nevydržel a nasázel to za jízdy pod kolotoč. No nádhera. I on se tomu smál. Holubčík to samý ale když sme ho zastavili :o). Potom na kouzelný houpačce Pípa s Peťulou. Pípa zákeřňák na druhym konci sní otočil kikflipa. Nechápal sem jak to udělal ale rozsek celkem slušnej. Vína ubívalo a vzpomínky se rozmazávají. Chvilku sme leželi u kostela na silnici, potom do jedný hospody kde nás vyhnali, že prej došel sud :o), jasný, v Kolibě se to uvolnilo tak teda tam. Tam se dělo hrozný. Klobásy kolibácký. Všude zvěř která byla zticha a zvěř kterou se nedalo poslouchat. Nějak sme tam kecali zatím co Soki a Peťa užívali výřivky.. Pak začlo chcát a šlo se domů do obejváku. Tady trávíme ještě nějakou hodinu. Kalina se zaběhne kouknou na šneka, my povídáme. Chvilku máme pocit, že nás de někdo zrušit. Nic, povídání probíhá dál. Kola se umejvaj na střeše aut a my mizíme spát. Spánek fakt shit. V sedě to prostě nejde. Bohis to nevydržel a leze ven na trávu do chcance a spí v obejváku. No respekt jemu. Pořád se převaluju a těšim se rána.

Neděle

Budim se na dvacetkrát, po dvacátý už někdo stepuje v obejváku. Snažim se ještě nějak tak zachumlávat. Nakonec vylejzam mezi tu bandu snů. Zevlujeme, koukáme, balíme, fackujem a jede se na klínovec. Parkujeme, snídáme špagety se salsou a já razim do terénu se zhoupnout a koukonout co je novýho. Banda de taky do streetu. Zjišťuju nějaký díry a jinak vše stejný, trošku víc vymlácený. Vozim se a na lanovce ještě spim. Sloup č.7 je nejhorší kandype. Přilba mi padá z háčku, kolo dostáva mrdu od železa do rámu a kolikrát sem měl pocit tísně. Nahoře zjištuji čas mojí první jízdy. Mam čas zapsanej na ruce a jdu se projít. Přijíždí diváckokamarádské posily. Danny s Aničkou, Hombo s Andrejkou, Uankaa, Bass s Vendy a Slávek s Gábinkou. Pak tu potkávám Máru, Hájise (s Andrejkou v práci) a Duba. Objevuje se i Bambus s Bambuskou a kamarády. Nakonec i celou Chebskou bandu se všim všudy. No nádherný. Všechny miluju. Včetně těch co tam nebyli nebo nemohli. V depu theosport sem čekal a povídal. Pak rozšlapat a na start. Jel sem jak to šlo, šlapal sem kde to šlo a zbytečně brzdil asi všude. Naštěstí žádnej ašr. Desátý místo v rozjezdu. Vyvezl sem se nahoru a čekal dvě hodinky na finále. Prolejzal sem kamarády po trati a poslouchal hlášky. Přezul sem gumy a hurá na start. Jelo to rychleji a já zase moc brzdil pač už sem nevěděl jak držet klacky. Když sem projížděl Venkůvrem tak sem myslel, že ho ta banda zvířat zbourá svojema decibelama lásky. Díky jim. Dole mě nakopal šutr od předního a tak jdu. Nějak se snažim dohánět ale 4.18 a nějaký drobný stačí jen na 10. Mrzí mě to ale tímto můj nádhernej život přeci nekončí. Kouknu na dojezd eliťáku a mizim za bandou pač se mi stýská a já je strašně LavLujI. MoE PuSíí tO jSou! Balení a klasika domu. Zase prožitý dny na plno a celkem do vyždímání. ´

Lepo